PRIMAL BLUEPRINT

Mnoho antropologů říká, že lidstvo dosáhlo svého  evolučního vrcholu (co se týče průměrného osvalení, hustoty kostí a velikosti mozku) přibližně před 10 000 lety. Poté jsme  si začali věci příliš ulehčovat a zpohodlněli jsme. Náš fyzický úpadek byl přirozeným důsledkem několika věcí. Zaprvé už jsme strávili tisíce generací podporou našich stále rostoucícch mozkových schopností k manipulaci a zkrocení prirozeného prostředí (pomocí nástrojů, zbraní, ohně a úkrytů) v náš prospěch. Druhým faktorem byla možná nejvýznamnější změna v historii lidstva: postupný nástup zemědělství. Když lidé začali pěstovat a sklízet obilí, rýži, kukuřici a další plodiny a chovat dobytek (to nastalo nezávisle po celém světě, výrazně se to projevilo přibližně před 7 000 lety v dnešním Egyptě; Severní Amerika byla jedním z posledních míst, kde se začalo se zemědělstvím, přibližně před 4 500 lety), schopnost uchovávat potraviny, rozdělovat si a specializovat práci a žít v blízkých civililzovaných společenstvech eliminovala hlavní selekční tlaky, které poháněly lidskou evoluci po dva milinony let - hrozba hladovění a nebezpeční predátoři.

Zapomeňte téměř všechno, co si myslíte, že víte o výživě, cvičení a zdraví.

Zatímco naši dávní předkové dostali ze svých genů maximum (pamatujte, že neměli na výběr; alternativou bylo hladovět nebo se stát večeří nějakého jiného tvora!), my jsme dopadli daleko hůře. Rozvoj zemědělství a civilizace způsobil, že se lidé zmenšili (včetně velikosti mozku) a stali se nemocnějšími (původně díky nakažlivým nemocem, ale v poslední době spíše daleko horší stravě, nedostatku cvičení a špatnému životnímu stylu).

Očekávaná doba dožití před 10 000 lety byla přibližně 33 let. To není skutečně mnoho podle standardů 21. století, pravěcí lidé ve skutečnosti žili déle, než jejich civilizovaní následovníci až do  začátku 20. století. Průměrná očekávaná doba dožití klesla až na 18 let během doby bronzové (cca 3300-1200 př. n. l., starověký Egypt, atd.), narostla pouze mírně na přibližně 20-30 let během období klasického Řecka (cca 500-300 př. n.l.), Římské říše (cca 0-500 n.l.) a středověku (cca 700 - 1 500) a byla stále jen mezi 30 až 40 lety až do začátku 20. století. Přibližně to dobou pokrok v medicíně (antibiotika, dezinfekce v nemocnicích a ve společnosti, snížená úmrtnost dětí atd.) pomohly prudkému nárůstu statistik očekávané doby dožití.

Fosilní nálezy ukazují, že pravěcí lidé, ktaří se dokázali vyhnnout fatálnímu neštěstí, se mohli běžně dožívat šedesáti až sedmdesáti let ve výborném zdravotním stavu a měli "maximální pozorovatelnou dobu života"  úžasných 94 let!

Zapomeňte téměř všechno, co jste si mysleli, že víte o výživě, cvičení a zdraví.

Jezte rostliny a zvířata

Vyhýbejte se jedovatým věcem

Často se pohybujte pomalým tempem

Zvedejte zátěž

Jednou za čas si zaspintujte

Dopřejte si dostatek spánku

Hrajte si

Choďte více na slunce

Nedělejte hloupé chyby

Používejte svůj mozek